J  A  N    F  R  Y  D  R  Y  C  H

G L A S S    A R T I S T    /   S K L Á Ř S K Ý   V Ý T V A R N Í K

 STUDIO / Address :   

 Rumburská 693, 407 77  Šluknov, Czech Republic

  Fakturační adresa :  

 Jan Frydrych, Tylova 670, 473 01  Nový Bor , Česká Republika

                                                                      IČO: 72607203   DIČ: CZ530910239

email: janfrydrych@volny.cz 

mobil: +420 777 992 538   

Dámy a pánové,

dovolte mi , abych tu nejdříve přednesl chvalozpěv na jeden milimetr, jeden přesný milimetr. Pravda, v celé výtvarné tvorbě jsou oblasti rozmáchlých gest, volných tahů štětcem, kde největší půvab a síla tkví v organizované hře náhod. U sklářů je podstatná část hutně tvarovaného skla plná překvapení, Mnohdy i pro tvůrce samotné. Já bych však chtěl mluvit o jiném světě, o světě úzkostlivé preciznosti, o hájemství onoho milimetru, který hodlám vychvalovat. Vážím si správně zvoleného milimetru, který má moc vyvolat napětí, vyvolat drama střetávajících se linek a ploch, zatímco jeden nesprávně zvolený milimetr může zbortit celou umně zkomponovanou konstrukci. Je to on, kouzelný milimetr, který dokáže nasměrovat zrcadlící se plochu tak, aby v sobě odrážela celý svět, nebo naopak ohluchla a oslepla ke všem vnějším i vnitřním podnětům. Ve světě, který vám tu předestírám, milimetry vyťukávají rytmus, který znamená život. Řezané sklo je neúprosné, je průhledné nejen svou podstatou, ale i svou neochotou zastřít ,zamaskovat omyl, tedy i onen zbloudilý milimetr. Není to samozřejmě jen oblast skla, která staví na neomylném milimetru. Takové jsou i celé luhy a háje plastiky, zejména však soudobé architektury. Tam nesprávně zvolené proporční vztahy mohou nejednou člověka zcela zdusit a ochromit. A pro sklo vstupující do architektury je proto tak důležité nalézt společný rytmus a soulad oněch milimetrů. A tak se konečně dostáváme k dnešní události, k výstavě Jana Frydrycha. Jan Frydrych je sklářský virtuos. Skutečně. Kdyby hrál na hudební nástroj, znaly by ho světové koncertní síně. Takto se jeho jméno neobjevuje na plakátech, ale oboru znalí výtvarníci v Evropě i v Americe usilují o jeho vystoupení - tedy o spoluúčast na jejich dílech. Zaplaťpánbůh se už pomaloučku vrací doba, kdy slovo řemeslo přestává vyvolávat dehonestující pocity, naopak. Je tedy spíš poctou, když řekneme, že se Jan Frydrych výtvarník, zformoval z víc než dokonalého řemeslníka, z řemeslníka  par excelance.  A jako řemeslník prošel vysokými uměleckými školami, které by mu mohl leckterý graduovaný výtvarník závidět. Jeho vysokými školami - kromě pedagogické, na kterou má diplom- byla součinnost s těmi z nejlepších , o generaci starších. Zejména spolupráce s Václavem Ciglerem, kterému realizoval nejzávažnější díla z poslední doby. Ono je totiž něco jiného sebepečlivěji zkoumat hotová díla, a něco jiného dívat se takové osobnosti tak říkajíc "pod ruku" , provázet jeho dílo od zrodu až po definitivní závěrečnou tečku! A to se Janu Frydrychovi podařilo ve věku dostatečně zralém, ale stále ještě citlivém a vnímavém. Samozřejmě nejde o kopírování, ale o pochopení jistých principů, jistých vztahů mezi člověkem a materiálem. O to, co získali renesanční a barokní malíři v dílnách svých Mistrů. Jan Frydrych, který technicky již dávno dovedl s oním přesným milimetrem kouzlit, získal od nich cit pro jeho roli při uměleckým sdělením. Zdůrazňuji technickou stránku Frydrychovi tvorby, protože o ni je opřeno jeho umělecké vyjádření. To mu dovoluje podrobovat si nejen povrch jeho objektů, ale také vstupovat do jejich nitra a tak trochu v rozporu s tím, co jsem dosud říkal, vnésti sem něco málo náhodnosti proměnlivými barevnými a zrcadlovými efekty. Jan Frydrych patří už řadu let do té podivuhodné mozaiky osobností, které vytvářejí pojem "české sklo",  jeho jméno už zdomácnělo v evropských galeriích, dobře, že se opět vrací i k pražskému divákovi. Přeji Vám příjemné zážitky z této výstavy.

24.11.1999 Praha                                                                            Ondřej Sekora, U laboratoře 27, Praha 6